V poslední době doma hodně řešíme stravování. Vzhledem k mým kuchařských schopnostem je to pro mě extrémně náročná oblast.
Já: Dneska bude guláš.
Puberta: Aha, to budu o hladu.
Já: Ty nejíš guláš? Minulý týden jsi ho jedla.
Puberta: To nemůžeme vařit někdy něco jedlého? Vaříš furt dokola to samé.
Já: Co kecáš? A co mám jako vařit?
Puberta: Něco zdravého. Třeba podle Elli.
Já: Kdo je Elli?
Puberta: Vydala kuchařku. Zdravou kuchařku.
Následuje návštěva knihkupectví. Máme doma kuchařku. Dnes budeme vařit lahodně s Ellou. Již anotace knihy mě trochu vyděsila. Cituji: Pokrmy jsou jednoduché na přípravu a hlavně chutné. Filozofie Elly je vařit úžasná jídla, která si vaše tělo prostě zamiluje. Inspiraci Ella čerpá ze svých vlastních zkušeností a poznatků, které jí pomohly ke zlepšení zdraví. O tuto unikátní knihu byl mezi vyznavači zdravého životního stylu takový zájem, že v rodné Británii vyšlo již šest dotisků.
Super, tak se těším. A velmi nadšený bude i můj muž, který nejí žádnou zeleninu.
Já: Co takhle nějakou čočku nebo hrášek?
Puberta: Fuj, to nejim
Já: Super, právě jsme vyloučily polovinu jídel. Tak něco sladkého.
Puberta: Ne, půjč mi to, něco vyberu a uvařím. Ježíšimarja!!!
Já: Aha, tak jo.
Puberta: Tak super, uděláme domácí bramborové noky s hráškovým pestem. Nebo ne, místo hráškového těsta uděláme avokádové pesto. Sjedeme nakoupit.
Nesnáším nákupy, ale co bych neudělala pro zdravou výživu mého dítěte. Takže Kuchařka s Ellou - 299,-Kč. Nákup zhruba 3500,-Kč, neboť jsme kromě bazalky v květináči, avokád, brambor, piniových oříšků, pravého parmezánu a citronů potřebovali i mixér. Achjo.
Makaly jsme dvě hodiny. Upatlaly všechno nádobí, co máme doma. V potu tváře jsme připravily talíře. Manžel řekl, ať pro něj nepřipravuji a vyrazil do Kauflandu pro čtvrtku
grilovaného kuřete. Mladší dcera se rozplakala, že nic zeleného jíst nebude, ale po boji ochutnala. Plakala ještě více, prý je to kyselé. U stolu sedíme já a puberta. Před námi hrnec na knedlíky plný noků s avokádovým pestem. Navrchu posypáno chio semínky.
Puberta: Je to nějaký divný.
Já: Jak divný?
Puberta: Něco jsi udělalq špatně, je to takový mdlý.
Já: Hmm, já myslím, že to má takhle chutnat. (statečně do sebe cpu divnou patlaninu. Lepí se to na patro a je to kyselé).
Puberta: Fuj, je to hnusné, jdu to dát ochutnat bubě a dědovi.
Já (mlčím a statečně polykám).
Puberta (se vrací): Buba to nechce a děda tvrdí, že tomu něco chybí. Já to vyhodím, dala jsi tam moc citronu. Je to fakt divný. Jdu nahoru, babička dělala guláš.
Mezitím se vrací manžel a ptá se, jestli chci taky kuře. Saša odmítá, měla nahoře u prarodičů guláš. Zvoní telefon, děda hlásí, že když se do toho dá hodně wasabi, tak to jde jíst. Já vyhazuji obsah velkého hrnce do popelnice (bojím se, že záchod by se mohl ucpat).
Jím s manželem kuře.
Den poté. Puberta donesla domů knihu 30 minut v kuchyni od Jamieho Olivera. Musím končit, spěchám, jedu pro odšťavňovač, polentu a větvičku rozmarýnu.
