Prázdniny

V úvodu mého dnešního krátkého příspěvku bych chtěla popřát všem, kterých se to týká, krásné prázdniny, hodně sluníčka a odpočinku.
Poslední měsíc mi to přeje hodně lidí. Kdo ví, že jsem ve školství, mi říká, jak se mám, že mám ty dva měsíce volna. Řada mých přátel se domnívá, že 30.6. upustí učitel tužku, odhlásí se z mailu a nastoupí 1.9. odpočatý do školy.
Kéž by to tak bylo! S tím jsem vlastně kdysi do školství nastupovala. Myslela jsem si, že budu v jednu doma a budu mít dva měsíce volna v kuse a další týdny během roku. Já bláhová!!!
Tak se nyní pokusím vysvětlit, jak to je ve skutečnosti. Ale možná jsme jiná škola.... Kdo ví....
Dnes rozdáme vysvědčení, odpoledne máme závěrečnou poradu a začneme plánovat doklasifikační zkoušky u studentů, kteří z různých důvodů nestihli klasifikaci v termínu. Většinou se jedná o dlouhodobě nemocné nebo vrcholové sportovce.
V pondělí máme školení IT - jak na lepší tvorbu videí, podcastů apod. Poté se sejdeme v sekcích a začne se pracovat na závěrečných zprávách.
V úterý budeme přihlašovat děti k podzimní maturitní zkoušce, začneme plánovat harmonogram dalšího školního roku.
Ve středu se sejdeme nad uniformami pro žáky naší základní školy a nad plánováním a výběrem jídelny pro další školní rok.
Od čtvrtka u nás začínají letní jazykové kurzy.
Další týden se vrhneme na autoevaluaci, evaluaci plánu výchovného poradce a metodika prevence sociálně patologických jevů. Do toho budeme vyhodnocovat anketu rodičů se spokojeností se školou a komunikací.
Začneme též s přestavbou IT učebny - výběr nových počítačů, softwaru apod.
V dalších týdnem budeme archivovat, vykazovat a vyplňovat statistiky, připravovat úvazky a rozvrh na další rok.
Budeme pracovat na tématických plánech, změnách v školním vzdělávacím programu a ve školním řádu, jehož metodiku nám nechal zpracovat již odešlý ministr.
Mezitím, co budeme zpracovávat výsledky našich žáků v soutěžích, dojde k úpravám pavilónů, vyklízení kabinetů, nějakému stěhování a tak.
Musíme též připravit program adaptačního kurzu, zájezdu do USA, Španělska, doladit zájezd do Štrasburku, který naši studenti vyhráli a připravit celkově plán, co kdy kdo:))
Též na nás čeká hodnocení dlouhodobého plánu, příprava jeho pokračování a samozřejmě práce na cash-flow školy.
Co nás dále nemine, je stanovení nabídky kroužků pro ZŠ, učebnic pro děti.
Někteří učitelé budou přes prázdniny absolvovat semináře a dlouhodobější kurzy, na které se nedostanou v průběhu školního roku.
Naše chemikářka zreviduje lékárničky:))
Setkáme se s novými nastupujícími učiteli a seznámíme je s chodem školy, nasdílíme jim veškeré naše online materiály, vysvětlíme, jak se u nás známkuje apod.
Mezitím je stále otevřená školka....
Budeme připravovat individuální plány pro některé naše žáky.
Upravíme web školy, doplníme a vyměníme informace.
Stále budou probíhat letní kurzy a doklasifikace.
Co říci závěrem?
Učitelé mají samozřejmě volno, každý zhruba tři týdny.....
Stejně jako ostatní pracující...
Přejte nám ho!!!!

Webové stránky jako nezbytný doplněk ve výuce..

Webové stránky jako nezbytný doplněk ve výuce..

Spousta učitelů, stejně tak jako já, si myslím, že tvorba webových stránek je natolik náročná, že to přenecháme jiných, lepším a šikovnějším, zejména vyučujícím IT předmětů. Vážení, omyl.. Během týdenního školení na Maltě, díky projektu ERASMUS+, jsem zjistil, jak jednoduché, praktické a zábavné může být vytvářet vlastní web. Zkuste to taky, jako vzor Vám poslouží odkaz: www.wix.com a ukázka mojí tvorby.

Ukázka tvorby webových stránek

Jak je důležité, aby se učitel dál vzdělával.

My učitelé dost často žijeme v přestavě, že již všechno umíme a neexistuje nic nového, co se naučit. Právě sedím v učebně IT v instituci ETI Malta, kam jsem vyjel díky programu ERASMU+. Skotský učitel Douglas skáče kolem tabule, snaží se mluvit bez zajímavého skotského přízvuku, a ukazujeme taje PC. Pokusím se s Vámi podělit s pár poznatky z kurzu:
1. neumíte vytvořit vlastní webové stránky, vyzkoušejte: www.wix.com. Jednoduchý nástroj pro tvorbu moderního webu, který Vás bude bavit.
2. Konečně umím stříhat video - není nic jednoduššího, než si nainstalovat  Movie maker. Tak jednoduché, kreativní a přitom užitečné.
3. Chcete zkusit moderní tvorbu testů online, pracovních listů či dalších studijních materiálů pro studenty? Parádní program: hot potatoes. Je zcela zdarma, umí 5 různých výukových materiálů - kvízy, testy, pracovní listy.

Jsem mile připraven, kolik věcí vlastně neumím a co všechno se dá ve výuce využít. A co jsem dělal po kurzu? snad Vám foto napoví.

Malá ukázka práce v Movie Maker

Jak má škola mluvit s rodiči?

Jak má škola mluvit s rodiči?

Toto téma je velmi diskutované a oblíbené.

Naše škola získala akreditaci na používání značky Rodiče vítáni. Co to znamená?

Škola je hodnocena na základě mnoha kritérií. Prvním z nich je, že rodičům umožňujeme vstup do prostor školy, včetně odpoledních hodin. To znamená, že škola musí dbát na bezpečnost dětí, ale na druhou stranu se nebojí pustit kdykoli rodiče do školy, aby si mohli prohlédnout prostředí, pobavit se s učiteli a vyřídit své záležitosti. Ředitel školy není nedostupná osoba, která existuje jen jako strašák dětí, ale člověk, za kterým mohou kdykoli rodiče přijít.

Dalším kritériem je poskytnutí kontaktů na všechny učitele a vedení školy. Naši vyučující většinou rychleji reagují na mail, neboť mají vždy u sebe chytrý telefon či iPad, není výjimkou, že si korespondují či telefonují s dětmi a jejich rodiči i ve večerních hodinách a o víkendu.

To, že se rodiče dozvídají o tom, co a kdy se ve škole děje, by mělo být samozřejmostí. U nás máme na webových stránkách školy kalendář akcí, zprávy dále zveřejňujeme na facebooku a Google+. Kromě toho se rodiče a děti o všem dozví z online aplikace Bakalářů (a to včetně probírané látky), Google Clasroom a mailů od učitelů.

Je pravidlem, že třídní schůzky jsou konzultace s rodiči a každý učitel si najde na rodiče čas nejen během těchto setkání, ale kdykoli po předchozí dohodě. Stejně tak si rodiče mohou domluvit schůzku s vedením.

Na některé akce školy zveme i rodiče, mohou se kdykoli přijít podívat do třídy, kde se jejich dítě učí a zůstat na výuce.

Pro děti, které se potýkají s nějakým problémem, mají učitelé stanoveny konzultační hodiny. Tam probíhá nejen doučování, ale řeší se i případné problémové záležitosti či přání dětí a rodičů.

Rodiče samozřejmě znají ŠVP naší školy a ostatní dokumenty, které jsou uveřejněny na webu, mohou se k nim vyjadřovat. Prostřednictvím mailu a Google+ dostávají i výroční zprávy školy.

Jako škola máme nasmlouvanou Pedagogicko-psychologickou poradnu, kouče a psychologa. Sami potom máme i speciálního pedagoga, na kterého se mohou děti i jejich rodiče obrátit. Výchovný poradce má u nás na starosti zejména kariérové poradenství. Ve školce funguje i logoped.

Zásady na EDUCAnetu

EDUCAnet Praha je prestižní základní a střední škola, která poskytuje vzdělání v oborech všeobecné čtyřleté gymnázium (v denním a dálkovém studiu) a informační technologie. Za své motto si škola, výjimečná použitím moderních výukových metod a špičkové techniky, zvolila šest slov: nadstandard – komunikace – odlišení – zábava – důvěra - profesionalita. Jak jsou tyto zásady realizovány v praxi?

Nadstandard se projevuje v několika oblastech. Rozšířená výuka jazyků zahrnuje kromě běžných hodin konverzace, jazykové kluby, zahraniční exkurze a účast v mezinárodních programech. Computer Aided Learning (CAL) je běžnou součástí výuky, což žáky zbavuje nutnosti úmorného psaní poznámek. Všechny třídy jsou vybaveny projekcí, pokryty Wi-Fi signálem, škola nabízí svým žákům také zvýhodněný nákup notebooků. V průběhu studia mohou studenti EDUCAnetu získat jazykové, počítačové a sportovní certifikáty. Výrazně v tom napomáhá partnerství s firmami Google, Samsung,  DELL, IBM a dalšími. Ve všech předmětech se projevuje výuka podle metody CLIL, která znamená, že se učební obsah shrnuje pomocí pracovních listů v anglickém jazyce.  

Zajímavým a skutečně nadstandardním prvkem výuky je e-learning. Škola provozuje Google Classroom, který je neustále obohacován a dnes obsahuje již více než 2.500 studijních dokumentů. Kromě vkládání textů a snímků umožňuje vést rejstřík pojmů, pořádat ankety a zakládat chaty nebo blogy.

Komunikaci přikládáme v EDUCAnetu velký význam. Není problém napsat učiteli e-mail, zavolat mu na mobil nebo s ním diskutovat pomocí hangoutu. Rodiče pravidelně dostávají informace o dění ve škole pomocí blogů jednotlivých učitelů, facebooku a webových stránek.

Odlišnost gymnázia  EDUCAnet je především v tom, že bourá zažité představy o stresujícím a nezáživném školním prostředí. Dokazuje, že žáci mohou chodit do školy beze strachu a přitom zvládat všechny požadavky, které na ně studium klade. 

Zábava a výuka není na naší škole v protikladu. Zajímavé hodiny, přátelské vztahy a společné akce přispívají k tomu, že studenti berou výuku jako součást svého života. Sami přicházejí s nápady a mohou sledovat, jak se uplatňují. S tím souvisí důvěra a přátelský přístup.

Jak má škola mluvit s rodiči?

Toto téma je velmi diskutované a oblíbené.

Naše škola získala akreditaci na používání značky Rodiče vítáni. Co to znamená?

Škola je hodnocena na základě mnoha kritérií. Prvním z nich je, že rodičům umožňujeme vstup do prostor školy, včetně odpoledních hodin. To znamená, že škola musí dbát na bezpečnost dětí, ale na druhou stranu se nebojí pustit kdykoli rodiče do školy, aby si mohli prohlédnout prostředí, pobavit se s učiteli a vyřídit své záležitosti. Ředitel školy není nedostupná osoba, která existuje jen jako strašák dětí, ale člověk, za kterým mohou kdykoli rodiče přijít.

Dalším kritériem je poskytnutí kontaktů na všechny učitele a vedení školy. Naši vyučující většinou rychleji reagují na mail, neboť mají vždy u sebe chytrý telefon či iPad, není výjimkou, že si korespondují či telefonují s dětmi a jejich rodiči i ve večerních hodinách a o víkendu.

To, že se rodiče dozvídají o tom, co a kdy se ve škole děje, by mělo být samozřejmostí. U nás máme na webových stránkách školy kalendář akcí, zprávy dále zveřejňujeme na facebooku a Google+. Kromě toho se rodiče a děti o všem dozví z online aplikace Bakalářů (a to včetně probírané látky), Google Classroom a mailů od učitelů.

Je pravidlem, že třídní schůzky jsou konzultace s rodiči a každý učitel si najde na rodiče čas nejen během těchto setkání, ale kdykoli po předchozí dohodě. Stejně tak si rodiče mohou domluvit schůzku s vedením.

Na některé akce školy zveme i rodiče, mohou se kdykoli přijít podívat do třídy, kde se jejich dítě učí a zůstat na výuce.

Pro děti, které se potýkají s nějakým problémem, mají učitelé stanoveny konzultační hodiny. Tam probíhá nejen doučování, ale řeší se i případné problémové záležitosti či přání dětí a rodičů.

Rodiče samozřejmě znají ŠVP naší školy a ostatní dokumenty, které jsou uveřejněny na webu, mohou se k nim vyjadřovat. Prostřednictvím mailu a Google+ dostávají i výroční zprávy školy.

Jako škola máme nasmlouvanou Pedagogicko-psychologickou poradnu, kouče a psychologa. Sami potom máme i speciálního pedagoga, na kterého se mohou děti i jejich rodiče obrátit. Výchovný poradce má u nás na starosti zejména kariérové poradenství. Ve školce funguje i logoped.

Nová role učitele

Předminulý týden jsem se konečně po hlavě vrhla do aktivity, po které jsem již dlouho toužila, jen jsem si  nebyla jistá, zda najdu dostatek času.
Urovnala jsem si v hlavě priority a zapsala se na kurz Results Coaching System. Je to velmi náročné, jak časově, tak i z hlediska obsahu informací, které musí účastník pojmout.
V minulém týdnu jsme se po úvodních telelekcích sešli na třídenních workshopu, který mě neskutečně obohatil.
Mluvili jsme o tom, jak funguje mozek, jaké jsou klíčové prvky komunikace, jaké rozhovory přináší nápady, jaké jsou kompetence kouče, jak se dostat od nápadu k akci. Probrali jsme patové situace, vyzkoušeli si roli koučovaného a během těch náročných a dlouhých tří dnů jsme se dostali až k roli kouče, emoční regulaci a řízení rozvoje a odpovědnosti.
Tyto tři dny mi daly vážně nový pohled na řešení problémů. Naučily mě se ptát jinak, efektivně s ohledem na potřebu koučovaného.
Hodně o této metodě přemýšlím a čím dál více se utvrzuji v tom, že tato metoda je to, co vážně funguje a měli by ji znát všichni učitelé.
Je to něco, co koresponduje se základním posláním učitelů, a to je vést svého žáka ke klíčovým kompetencím.
Pomocí dobře kladených otázek nutíme žáka přemýšlet, neučíme ho bez přemýšlení o věcech, začne vše chápat v souvislostech. Vedeme ho k tomu, aby si řešení našel ve své hlavě, neradíme mu. To je podle mě to nejdůležitější pro to, aby žák dospěl k té nejdůležitější motivaci, a to je ta vnitřní.
Jsem moc ráda, že jsem se do programu zapsala a slibuji, že budu myšlenky předávat dál, a to zejména na naší škole:))

Občas je ta práce náročná, ale vtipná

Rozhovor se studentem:
Já: "Dobrý den, posaďte se."
Student:"Já postojím, to bude rychlý."
Já: "Zas tak rychlé to nebude. Jak to s Vámi vypadá?"
Student:"Mám N z chemie."
Já: "Proč máte N z chemie?"
Student: " Já to nějak nestíhal."
Já:" Co jste nestíhal?"
Student: "Tu chemii."
Já:"Ale chemii máte nejdříve 5. hodinu."
Student: "No, to jsem právě nestíhal."
Já: "Aha. A co ty hodiny předtím?"
Student: "No, z těch mám taky N."
Já:"To jste mi neřekl."
Student:" Vy jste se neptala, kolik mám N."
Já: "No dobře. A co s tím budete dělat."
Student:"Tak já to asi začnu stíhat."
Já:"To by bylo fajn."
Student: mlčí.
Já:"A co dál?"
Student:"Nic, jdu zkusit to teda stíhat."


Jak je naše povolání občas náročné:))

Můj rozhovor s pubertou

Puberta: " Musím se víc hýbat. Vůbec se nehýbám."
Já: " Tak to jo."
Puberta: "Chtěla bych chodit běhat. S někým."
Já: " S kým?"
Puberta: "To je jedno."
Já: " Tak já s Tebou budu běhat."
Puberta: "Hm, ale já mám svoje tempo. Neběhám, spíš tak chodím."
Já: " Tak budeme chodit chodit."
Puberta: "Ty jsi fakt zase vtipná."
Já: " To bylo myšleno vážně."
Puberta:"Hm."
Já: "Fakt. Tak budeme chodit ráno?"
Puberta: "Ráno? Ráno já nemůžu, chápeš to? Já někdy večer usnu ve tři a v pět jako vstávat? To nemůžu."
Já: " Aha. Tak večer?"
Puberta: " A jak jako večer? Kdy asi? Každej den něco mám."
Já:" Tak kdy?"
Puberta:" Nikdy."
Já:" Vždyť jsi chtěla chodit běhat. Tak mi řekni kdy, já s Tebou budu chodit."
Puberta:"Nech to bejt. Prostě nebudu chodit běhat."
Já:"Ale vždyť můžeme. Řekni kdy a budeme chodit:"
Puberta: "Prostě to neřeš, nech to. Nechci chodit běhat."
Já:"Ale vždyť si říkala, že chceš chodit běhat."
Puberta:" Neříkala, nechci."
Já:"Aha."

Jak důležitá je první třída

Včera v autě jsem se hodně zasmála. Už jsem jednu první třídu absolvovala se starší dcerou, ale nějak jsem asi zapomněla, jak důležité období to bylo.
Včera mi to připomněla moje mladší dcera. Nějak mi dospěla. Od září nastoupila do naší první třídy. Předtím mi přišla hyperaktivní, neposlušná, rozmazlená a možná nahluchlá. Vše, co jsem jí říkala, vpouštěla jedním uchem dovnitř a jedním ven. Prostě klasika.
Od září se ale nějak začala měnit. Včera to na mě dolehlo zcela. A já si uvědomila, jak důležitá je první třída, jak je podstatné, kdo děti učí.
Nikdo ve školství není podle mě tak důležitý, jako učitel v první třídě. Jsem hrozně ráda, že jsme našli paní učitelku Terezku, která dětem předává to důležité, Nejen z oblasti vědomostí, ale zejména z těch dalších - sociální vazby, empatie, zdravá výživa, chování, rozvíjení talentu a fantazie.
Ale zpět k cestě autem.... Jedeme tak po Jižní spojce a Saša se mi ptá: "A mami, proč ty jsi vlastně měla děti? ". Já jsem odpověděla, že je to skvělé mít děti. Ona mi na to řekla: "Ale to je přece hrozná starost a odpovědnost". Smála jsem se a zeptala, proč si to myslí. Saša s vážnou tváří na to:" No, musíš se o ně hezky starat, vařit jim, vozit je do školy a na kroužky a pak taky musíš vybrat školu, kde by se jim líbilo".
"A Tobě se líbí ve škole?", nahodila jsem otázku. Saša nezaváhala:" Moc, paní učitelka nám říká, co je dobře a co se nemá." A pak už mi řekla, že musí jíst hodně zeleniny a ovoce, ne moc jogurtů, sladkosti jen jednou denně, dobré jsou ryby, že mají vitamíny. Takže jsme musely cestou koupit rybu, ovoce a zeleninu. To, k čemu jsem jí vedla 6 let a nedařilo se mi, najednou šlo samo, protože to řekla paní učitelka.
Paní učitelka vůbec hodně ovlivňuje chod naší domácnosti. Nesmíme se překřikovat, musíme se k sobě chovat hezky, nesmíme používat sprostá slova, ani když kočka smete ze stolu hrnek plný mléka, musíme chodit vpravo, pouštět lidi si sednout v tramvaji (i když jsou o hodně mladší než já), někdy držíme dveře u vstupu do obchodu i deset minut, než vejdeme (protože ta paní, co teď platí, bude chtít vyjít ven a první se vychází). Musíme hlavně držet sliby, nejen o Vánocích (takže se mi vysvětlí, že moje hláška "jo, někdy půjdeme do Beckilandu" vlastně znamená, že hned půjdeme). Pak musíme šetřit, takže musím dojídat jídlo po Saše, aby se nevyhodilo, neboť v Africe pak nemají co jíst.
Při jízdě autem jsem stále dotazována, zda nepřekračuji rychlost, nesmím ani na chvíli zaparkovat na zákazu zastavení.
Skoro nejvíc mi ale trápí, jak rychle naučila paní učitelka děti číst. Ještě v srpnu jsem mohla tvrdit, že na ceduli je napsáno, že zmrzlinu nemají. Dneska mi to neprojde, protože "tohle tam teda, mami, napsáno není".
Paní učitelka také říká, že Saša musí pomáhat doma, třeba mýt nádobí. Myčka, nemyčka, myjeme ručně:))
Každý večer ořezáváme tužky a pastelky, protože musí být v penálu pořádek a novinka - luxuje se taška, protože tam bývají drobky.....
Pak si také docela často hrajeme na školu, Saša je samozřejmě paní učitelka, tak se nesmím hrbit, nemůžu tlačit na tužku, nesmím vykřikovat, musím u toho myslet, říkat vlastní názor, zajímat se, co tomu říkají plyšáci (mí spolužáci), často jsem nucena jim pomáhat, když něco neumí. Pravidelně si zacvičím, abych nabrala vzduch do plic, po přečtení textu jsou mi kladeny otázky, kterými paní učitelka Saša zjišťuje, jestli vím, co čtu a chápu to v souvislostech.
Je to úžasné, jak se ty naše děti mění. Je skvělé sledovat, co všechno se naučí. To, že jsou houbičky, které sají vědomosti, jsem věděla. Ale takové!!!
A prima je vidět, jak je paní učitelka modla, éterická bytost, která má vždycky pravdu, vzor všeho, co Saša dělá.
Z tohoto důvodu jsem moc ráda, že Saša má paní učitelku jakou má. A přeji takovou Terezku všem ostatním dětem.
Děkuji, Terezko.

Kam směřují absolventi středních škol?

Kam směřují absolventi středních škol?

Je to opět tady. Blíží se nám maturity, možná si říkáte, je leden, ale je to tak. Každoročně se studenti 4. ročníku začátkem prosince hlásí k maturitní zkoušce, ač maturity začínají až v květnu. Ve funkci zástupce ředitelky jsem již pátým rokem a pořád je to stejné, nejčastější kombinace maturitních předmětů - dějepis, ZSV či zeměpis. Tak si říkám, to je tak lákají humanitní obory či jsou lehčí než přírodovědné? Ale letos přišla velká změna. Ukončil jsem přijímaná přihlášek k maturitní zkoušce, abych zjistil, že přírodovědné předměty poráží humanitní, tedy jak tomu s oblibou říkám, "humáče" ... a konečně mohu konstatovat, vyhráli jsem, my přírodovědci. Milí studenti středních škol, v přírodovědném vzdělání je budoucnost, proto nepodceňujte a nezavrhujte matematiku, fyziku, chemii či biologii, pracovní portály jsou jasným důkazem. O Vás bude velký boj.